Šibeniční vrch v Hlince

Na základě dochovaných urbářů (1710, 1734, 1758) víme, že komtur komendy v Dívčím Hradě disponoval nižší i vyšší soudní pravomocí (Nieder- und Ober-Gericht). Nižší soudní pravomoc měla veškerá vrchnost a týkala se trestání menších prohřešků a činů, jako byly drobné krádeže, sousedské spory nebo rušení pořádku. Zpravidla ji vykonával rychtář coby zástupce vrchnosti; představoval nejnižší článek správy panství. Naproti tomu vyšší soudní pravomoc, označovanou též jako hrdelní právo, měla jen významnější vrchnost. Na jejím základě mohla stíhat závažné trestné činy jako loupeže, vraždy nebo žhářství a vynášet i rozsudek smrti. K vykonání poprav oběšením byly určeny šibenice. Stávaly na šibeničních vrších stranou od obydlí, jednak z hygienických důvodů, jednak proto, že popravení často zůstávali na šibenicích viset pro výstrahu a byli tak z dálky dobře viditelní. Šibenici většinou tvořila dřevěná konstrukce na kamenných nebo cihlových základech.

Šibenice jižně od obce Hlinka je v mapě panství Dívčí Hrad ze 70. let 18. století zakreslena v charakteristické podobě – jednoduchý dřevěný rám zhotovený z trámů. Název Šibeniční vrch (Galgenberg) se dochoval coby toponymum i po zrušení hrdelního práva za josefínských reforem v 80. letech 18. století. Zachycují jej rovněž mapy stabilního katastru z roku 1836 v podobě názvu polní trati. V indikační skice je dokonce zakreslen ještě i půdorys šibenice.

Pojmenování Šibeniční vrch se udrželo dodnes a najdeme jej také v současných mapách. V terénu se jedná o mírně vyvýšené místo (291 m) na bývalé pastvině, obklopené obdělávanými lány polí.