Kostel v Pitárném

Kostel v Pitárném zřejmě existoval již ve středověku, jak dokládá dochovaný zvon z roku 1499. O podobě tohoto svatostánku víme pouze to, že byl dřevěný. Patrně v souvislosti s převzetím fary evangelíky byl roku 1573 pořízen druhý zvon, ulitý opavským zvonařem Albrechtem Steinerem. Vizitační protokol z roku 1710 informuje o tom, že dosavadní kostel byl v roce 1708 zcela rozebrán a znovu vystavěn z dřevěných desek včetně věže, do níž byly zavěšeny tři zvony. Před oltář byla položena nová cihlová dlažba a pořízeno bylo také nové vnitřní vybavení: oltáře, lavice, obrazy.

Současný pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie nechal na místě staršího svatostánku vystavět v letech 1773–1776 komtur komendy v Dívčím Hradě Leopold hrabě Strassoldo (1731–1809, komturem od 1771), zřejmě podle projektu krnovského stavitele Michaela Clementa. Zděná jednolodní stavba ukončená obdélným presbytářem s okoseným nárožím měla délku 14 sáhů (asi 26,5 m) a šířku 4,5 sáhu (asi 8 m). Před průčelí byla předsazena hranolová věž členěná půlkruhově ukončenými okny, završená stanovou střechou s lucernou a makovicí. K severní straně lodi přiléhala sakristie, k jižní předsíňka bočního vstupu. Loď osvětlovala na každé straně tři půlkruhově ukončená okna, dvě obdobná okna měl také presbytář. Loď i presbytář byly zaklenuty poli valené klenby s trojbokými výsečemi, kterou zdobil jemný štukový dekor. Boční stěny rytmizovaly pilastry vymezující jednotlivá klenební pole. Hudební kruchta se zvlněnou poprsní nasedala na široký segmentový oblouk.

V kostele se nacházely tři oltáře. Hlavní oltář Navštívení Panny Marie zdobil obraz od opavského malíře Josefa Luxe (1743–1797); v roce 1856 byl nahrazen novou malbou od Rudolfa Templera (1837–1905). Obraz na bočním oltáři sv. Leopolda na evangelijní (severní) straně byl dílem vídeňského malíře Leopolda Antona Winklera a obraz na protějším bočním oltáři Bolestné Panny Marie namaloval opavský malíř Ignác Günther (1727–1807). Při stavbě kostela byl na podlaze pod lavicemi nalezen kamenný náhrobník Jana staršího Sedlnického z Choltic, majitele zámku v Dívčím Hradě, jehož erb se nacházel na hlavním zámeckém portálu. Náhrobník byl zazděn do boční zdi kostelní lodi. V interiéru byly také druhotně použity architektonické články z blíže neidentifikované starší (renesanční) stavby (podnož obětního stolu).