Fara v Pitárném

Počátky farnosti v Pitárném nejsou příliš jasné, doklady o její případné existenci ve středověku se nepodařilo dohledat. Vznikla zřejmě až po polovině 16. století jako farnost evangelická. S jejím počátkem a převzetím zdejšího kostela evangelíky by mohlo souviset pořízení dodnes dochovaného zvonu z roku 1573. Římskokatolická farnost byla zřízena teprve v roce 1651. Tvořily ji obce Pitárné, Dívčí Hrad, Sádek a Horní Životice.

Budova fary byla původně stejně jako kostel zcela dřevěná a pouze přízemní. Někdy kolem roku 1740 (inventář fary z roku 1804 uvádí „asi před 60 lety“) byla k dosavadnímu dřevěnému objektu přistavěna patrová zděná část, v jejímž přízemí se nacházela kuchyně a kuchyňský kvelb, v patře zděný pokoj pro kooperátora, letní pokoj a také farářův byt.

Celozděná patrová budova fary byla postavena až v roce 1819 a obdržela čp. 23. Dispozici přízemí tvořily dvě světnice, spíž, kuchyně a malý sklep, v patře byly umístěny čtyři světnice. Ve stejném roce byla postavena rovněž zděná stáj pro koně s komorou na vaření, komorou na trávu a chlévem pro krávu. Dále v areálu stála stará kůlna na vůz a dřevěná stodola, obě završené šindelovými střechami.

V mapách stabilního katastru Pitárného z roku 1836 je zakreslen farní areál sestávající ze zděného objektu fary a dvou dřevěných staveb. Formou uspořádání se jednalo o trojstranný dvůr. Je možné, že přímo součástí farní budovy byly též hospodářské prostory. Zcela jistě však ve 30. letech 19. století ke komplexu fary čp. 23 patřily ovocná a zelinářská zahrada, pastviny a louky (některé s užitkovým dřevem), pole, pískoviště, jehličnaté vysoké lesy i listnatý nízký les. U fary byl poznamenán rovněž hřbitov u kostela.

Farní budova dnes již nestojí a obec spadá pod farnost v Osoblaze.