Poplužní dvůr v Dívčím Hradě

Z urbáře z roku 1710 se dozvídáme, že u každého ze tří vrchnostenských dvorů panství Dívčí Hrad se nacházela zahrada sloužící především k pěstování trávy pro dobytek a při každé zahradě kousek pole, kde se pěstovala zelenina pro čeleď. Mohl se zde také chovat skot bez zvláštních nákladů, přes zimu běžně 80 dojnic, stejně jako nějaká prasata a různé druhy drůbeže. Produkce z chovu těchto hospodářských zvířat pokrývala zejména potřeby domácnosti. Ovcí bylo přes zimu na 900 kusů a měly zajištěnou volnou pastvu na polích kolem Hlinky.

Poměrně podrobný popis poplužního dvora v Dívčím Hradě pochází z roku 1822. Do dvora obehnaného kamennou zdí se vjíždělo zděnou branou. Vlevo od brány se nacházel sklep na mléko (mléčnice). Nad sklepem byla komora pro šafáře a vedle ní jeho byt sestávající z předsíně a kuchyně, vpravo byly umístěny komora a jizba. Z jizby se vlevo vstupovalo do komory pro pasáka krav a vpravo do komory, v níž bydlel čeledín. Z čeledníku vedly dveře do chléva vydlážděného kameny. Jmenované objekty byly zbudovány z kamene a kryla je šindelová či došková střecha. Nad chlévem se ukládalo seno na krmení hovězího dobytka. K chlévu přiléhaly další stavby a jejich části: chlév pro mladý hovězí dobytek, komora na vaření krmiva, komora na trávu (píci), dva chlévy pro prasata, komora pro šafáře, z níž vedlo schodiště na půdu nad chlévem, kde se ukládaly plevy pro hovězí dobytek. Součástí dvora byly i malý byt pro ovčáka, chlév pro jednu krávu a komora, které byly vystavěny ze dřeva. Naproti polnostem stály stodoly se třemi mlaty a zděnými pilíři, vpravo od vjezdové brány ovčín krytý směrem do dvora šindelem a směrem k poli došky, na půdě se skladovalo seno. Vedle ovčína se nacházela malá kůlna na vůz, završená šindelovou střechou.

Situaci poplužního dvora vedeného pod čp. 34 zachycenou v mapách stabilního katastru z roku 1836 nelze přesně ztotožnit s výše uvedeným popisem. Mapy zobrazují celozděný čtyřstranný dvůr, patrně se třemi hospodářskými budovami (zřejmě stodolami a ovčínem) a se dvěma vedle sebe stojícími objekty. Mohlo se jednat o stavby s obytnou i hospodářskou funkcí. Ke dvoru patřily zelinářské a ovocné zahrady, polnosti, salaš a rovněž vysoké jehličnaté lesy. Celková rozloha všech pozemků činila přibližně 14,4 hektaru (viz přehledná tabulka).

V prostoru někdejšího poplužního dvora rozkládajícího se jihozápadně od zámeckého areálu se dodnes nachází provozní komplex sestávající z objektu čp. 54, z výrobních a skladovacích budov.