Poplužní dvůr zvaný Vrbno v Hlince

Vrchnostenský dvůr Würbenhof byl od 70. let 18. století evidován pod čp. 59 a rozprostíral se v severovýchodní části katastru Hlinky, u hranice s obcí Osoblaha. Ve výkazu staveb z roku 1709 je zmiňován pivovar ve dvoře v Novém Vrbně, který byl zbořen a znovu vystavěn ze dřeva (náklad činil 12 zlatých 5 krejcarů). Dále byla ve dvoře postavena stodola a kůlna, neboť sedláci, kteří tam robotovali, museli někde nakrmit koně a také bylo zapotřebí uskladnit slámu po vymlácení. Dvůr byl „z jedné strany zcela otevřený a ležel v poli“.

Z urbáře panství z roku 1758 se dozvídáme, že poplužní dvůr zvaný Nové Vrbno stál „kousek pod Hlinkou“ ve volném poli. Podle popisu dvora z roku 1822 se u dřevěné brány, k níž se přicházelo přes zděný most, nacházel zděný chlév pro krávy krytý šindelem. Vedle chléva byla stáj pro šest koní a k ní přiléhala komora na vaření krmiva a další komory pro pasáka, šafáře a čeledína. Pak následovala předsíň šafářova bytu, z níž se vcházelo do klenutého sklepa a do kuchyně, vpravo byla umístěna obytná světnice se vstupem do komory. Tyto objekty byly postaveny ze dřeva a nacházely se ve špatném stavu. Nad stájí a komorami byla zřízena sýpka a nad chlévem šafářova půda. Střechy stavení byly ze strany dvora kryté šindelem a ze zadní strany došky. K druhé budově (patrně stáj s přiléhajícími obytnými prostorami) byla přistavěna dřevěná kůlna na vůz, nad níž se ukládalo seno pro panské koně. Vedle stála dřevěná sýpka v dobrém stavu. Následovala stodola se zděnými pilíři, se dvěma mlaty, taktéž v dobrém stavu. Dále zde byly dvě dřevěné stodoly a starý ovčín, chlívek pro prasata a komora na vaření krmiva pro dobytek. Stodoly, případně další hospodářské prostory na sebe zřejmě navazovaly v podélné ose.

Přesnější prostorové uspořádání poplužního dvora čp. 59 v Hlince zobrazují až mapy stabilního katastru z roku 1836. V té době se jednalo o čtyřstranný dvůr, který ze severovýchodu vymezovala jediná zděná stavba, ostatní budovy byly dřevěné. Za zděnou stavbou stál ještě malý hospodářský objekt ze dřeva, v jehož blízkosti se nacházely tři zelinářské zahrady. Ke dvoru náležely též další zelinářské zahrady, pole, pastviny a louky (některé i s užitkovým dřevem), rybník, hraniční vodní toky a rovněž vyhrazené cesty. Celková rozloha všech pozemků činila přibližně 7,3 hektaru (viz přehledná tabulka).

Žádná z budov někdejšího poplužního dvora zvaného Vrbno se dodnes nedochovala, na rozdíl od stále obdělávaných polností a uváděného rybníka.