Dědičná rychta v Pitárném

Rychtářská usedlost v Pitárném se rozkládala jižně od kostela Navštívení Panny Marie a od 70. let 18. století nesla čp. 27. Spolu s komplexem fary čp. 23, jež patřila řádu maltézských rytířů, utvářela zástavbu nevelké návsi. Úřad dědičného rychtáře ještě v roce 1848 (tedy těsně před zánikem patrimoniální správy) zastával Josef Hoffmann. Ten v té době držel i další nemovitosti ve vsi Pitárné, například domy čp. 28 a čp. 45. Coby důležitý zástupce vrchnostenské správy patřil ke vzdělanější vrstvě venkovské společnosti, která i v první polovině 19. století zůstávala zčásti negramotná.

Usedlost čp. 27 rychtáře Josefa Hoffmanna tvořil trojstranný dvůr sestávající ze zděných i dřevěných budov. Lze soudit, že větší ze zděných staveb byla onou rychtou, za níž se nacházely dvě menší zelinářské zahrady. Dřevěný hospodářský objekt (případně objekty) ze severu a východu obklopovaly ovocná zahrada, louka s ovocnými stromy a malá pastvina. K rychtářské usedlosti čp. 27 náležely další pastviny a louky (některé s užitkovým dřevem), pole a vysoký i nízký jehličnatý les a též neobdělávaná půda. Celkový rozsah všech pozemků včetně stavební parcely č. 30 činil k roku 1837 přibližně 5,4 hektaru (viz přehledná tabulka).

Na místě někdejší dědičné rychty v Pitárném aktuálně žádnou zástavbu nenajdeme.